Děčín

Původně středně velká vesnice ze 16. století s tradicí nezemědělské výroby (železný hamr, tkalcovství, řemeslnická výroba). V procesu industrializace podmokelského regionu, zejména po výstavbě Podmokelsko - duchcovské dráhy (1871) se vyvinula ve velké a významné průmyslové středisko. Roku 1909 se osamostatnila od obce Bělé, jejíž součástí byla od r. 1850. Po integraci k Děčínu (1950) posílily bynovské podniky ekonomickou základnu města a později bylo na území Bynova vystavěno velké panelové sídliště , které výrazné zlepšilo bytovou situaci v Děčíně. V prostoru historického jádra Bynova se dochovala budova bývalého zámku pánu z Bünau: dvoukřídlá jednopatrová stavba s mansardovou střechou a s portálem, který nese znakovou alianci Güntera z Bünau a Margarety z Bredau a letopočet 1605. Roku 1572 zde Bűnauští. podle nichž později dostala ves jméno, založili dvůr, při kterém byl postaven mezi lety  1591 - 1605 zámek. Protože byl sídlem vrchnosti jen krátce, sloužil jako obydlí vrchnostenských zaměstnanců a v 19. století byl adaptován pro potřeby průmyslové výroby. V parčíku před objektem stojí barokní boží muka. Chráněnou památkou je také secesní stavba bývalého hostince „Stern“. Na návrší nad údolím Jílovského potoka byl roku 1933 vystavěn kostel s hranolovou věží, zasvěcený P. Marii. Nová Ves - osada založená v poslední čtvrtině 16. století v poloze severovýchodně nad vsí Bynovem, s níž sdílela osudy až do integrace k městu Děčínu v r. 1950.