Děčín

Úzký pruh území na pravém břehu Labe severně od města, jehož majetkem se stal postupně (počínaje 1511). Na přelomu 17. a 18. století zde vznikla malá osada (později Horní Loubí, kterou rozšířila koncem 18. století výstavba několika stavení níže po řece - Dolní Loubí neboli Podskalí (založeno roku 1790). Zásadní přeměnu prostoru přinesla výstavba překladiště (1880), uskutečněná Rakouskou severozápadní dráhou a Pražskou paroplavební a plachetnicovou společností - později Rakouskou severozápadní paroplavební společností. Po vybudování pobřežní zdi, tunelu (pro vlečnou kolej) a dvou kolejí pro odstavení vozů byly vystavěny rampy a administrativní budova (1882). S rostoucí frekvencí překládky byl podnik několikrát rozšířen: výstavba proti proudu Labe až k bývalému hornožlebskému přívozu (byl zhruba v prodloužené linii nynější Hálkovy ulice) si vyžádala položení další, tzv. pobřežní koleje (1892); jiné velké úpravy znamenala stavba překladiště zvaného Nové Loubí (1952 - 1957) a dalšího pak nad železničním mostem (1967 - 1972). Již v době Rakousko-Uherska se Loubí stalo nejdůležitějším vnitrozemským přístavem pro překládku kusového zboží a surovin