Děčín

Významná renesanční památka s barokním sousoším. Dochovány také povodňové značky. Délka mostu: 84 m; čtyři mostní oblouky jsou sklenuty do mohutných pilířů s vystupujícími ledolamy. Renovace 1985. Pro dopravní spojení Děčínska mělo od středověku až do 19. století zásadní význam přemostění řeky Ploučnice. Přecházela ji jednak cesta do Litoměřic a Prahy, jednak cesta přes labský brod (resp. přívoz), která pokračovala údolím Jílovského potoka k přechodům přes Krušné hory do německých zemí. . První most vystavěný z kamene v polovině 16. století strhla povodeň (1560). Roku 1574 byl dokončen nový kamenný most (V. Preussler), jehož výstavbu a údržbu umožnily výnosy z labských cel (jejich vybírání povolil městu 1567 císař Maxmilián II.). Stavbu ozdobil kamenný pamětní sloupek s reliéfy a nápisy (nyní v okresním muzeu). V roce 1714 zkrášlilo most sousoší českých zemských patronů sv. Václava, sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého (M. J. Brokof).Původně se mostu říkalo Dlouhý nebo také Velký most na rozdíl od Malého mostu (dvouobloukového), který byl jeho pokračováním přes vedlejší, severní rameno Ploučnice. To bylo spolu s Malým mostem zasypáno při přípravě stavby nového betonového mostu přes Ploučnici (1914), který spojil Děčín s obcí Starým Městem.