Městský úřad
Komplex budov městského úřadu, městské knihovny a bývalé spořitelny Funkčně členěný blok veřejných budov vystavěný postupně v letech 1929 - 1932 (plány: R. Perthen, provedení: W. Weber). Ve střední části bloku (1930), postaveném pro podmokelskou spořitelnu, sídlila do r.1996 Česká spořitelna, a. s. Průčelí budovy zvýrazňuje kovové zábradlí se symboly města Podmokel a letopočty 1873 (založení spořitelny) a 1929 (zahájení stavby). Jako druhý objekt byla vystavěna účelová knihovnická budova s veřejnou čítárnou a velkým zasedacím sálem (1931). Nad vchodem je osazen znak města Podmokel. Podmokelská knihovna se vyvinula z knihoven vzdělávacích spolků (první knihovnu zřídil r. 1874 vzdělávací spolek „Eintracht) 1902 vznikla spolková lidová knihovna, která se v r.1920 stala základem městské knihovny. V nové budově našlo roku 1931 sídlo rovněž podmokelské městské muzeum. Po sloučení Podmokel s Děčínem byly spojeny také obě knihovny. V září 1945 zde byla otevřena Masarykova městská veřejná knihovna, jejíž základ vytvořily svazky předválečné české menšinové knihovny, které se za války podařilo zachránit díky knihovnám v Pardubicích, Náchodě a Zlíně. Ty je v roce 1942 odkoupily a po osvobození bez náhrady vrátily do Podmokel. V letech 1946 - 1949 působil jako ředitel knihovny básník Vladimír Vokolek. V období 1951 - 1996 byla knihovna okresní knihovnou, v současnosti je opět knihovnou města. Od roku 1997 využívá také část prostoru bývalé spořitelní budovy. Třetí část bloku (1932) byla zprvu sídlem podmokelského, od sloučení měst děčínsko - podmokelského a od roku 1947 děčínského městského úřadu. Na průčelí hlavní budovy je umístěn znak města Děčína. K budově Městského úřadu se přimyká areál veřejného hasičského sboru. Jeho prostor a pozemky na protějším břehu Jílovského potoka - nyní dílem zastavěné panelovými domy (ulice Na valech) - se nacházejí v poloze, které se dříve říkalo Šmelcovna. Jméno dostala podle staré tavírny rudy, která se sem přivážela od Roztok (Thunové obnovili těžbu stříbra, známou již v 16. století, a roku 1765 zde vystavěli novou tavírnu; dolování u Roztok bylo ukončeno až počátkem 19. století. Kolem šmelcovny vyrostlo několik stavení. Novodobě byla poloha zastavěna teprve podle plánu z roku 1899 (ulice Jeronýmova, Jungmannova, Raisova). V prostoru Mírového náměstí a sousedních ulic Ruské a Čsl. legií se nachází komplex budov Střední integrované školy: jeho základem se stala v roce 1881 novostavba školní budovy (W: Nickel), v níž se soustředily obecné školy chlapecké i dívčí, živnostenská a obchodní pokračovací škola, od 1893 také chlapecká měšťanská a od r.1897 rovněž dívčí měštanská škola. V letech 1896 - 1897 (přístavba dívčí školy) a 1913 se budova rozšířila o další trakty. Po vzniku československého státu zde několik let sídlily také třídy české školy. V roce 1945 byl k areálu (tehdy Základní odborná škola) připojen sousední dům v ulici čsl. legií