Děčín

Jižní trakt dnes stavebně spojených budov, přiléhajících k horní zámecké bráně a situovaných na jižní terase podél Dlouhé jízdy. Na dvorním průčelí umístěna Tyršova pamětní deska (1932). Dům je nyní majetkem sokolské obce - součástí rekonstrukčního záměru je i obnovení Tyršova muzea, které zde krátce bylo od r.1934 (na nádvorní zeď by pak měla být znovu osazena pamětní deska pěti děčínským legionářům popraveným za německé okupace). Při barokní přestavbě zámeckého komplexu dal hrabě Maxmilián Thun v těchto místech vystavět budovu jízdárny (v symetrii se sala terrenou na severní terase), vedle níž vznikly i další objekty.Při boční straně jízdárny stála zámecká bednárna. Po 1760 byla v tomto prostoru postavena nová zámecká vinárna (stará zámecká hospoda stávala na předdvoří nad lékárenskou zahradou) a v průběhu doby také byty pro thunské zaměstnance (přístavba 1873). Dne 17. září 1832 se v rodině zámeckého a lázeňského lékaře J. V. Tiersche narodil syn Friedrich - pozdější Dr. Miroslav Tyrš (v Děčíně nevyrůstal, protože otec odešel z thunských služeb). Tyrš je znám především jako zakladatel Sokola ( 1862 Tělocvičná jednota pražská, od 1864 Sokol pražský), který se stal ve své době politicky a společensky nejaktivnější složkou národního života. Jako neúnavný spiritus agens stál Tyrš v čele jeho ideové, organizační a metodické činnosti (mj. vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví). Méně známy jsou Tyršovy zásluhy o rozkvět českého umění, s nímž byl úzce spojen jako historik umění, umělecký kritik a estetik, ale i jako filosof, teoretik výchovy a vysokoškolský pedagog. Byl rádcem i kritikem umělců generace Národního divadla a organizátorem českého kulturního života. Tyrš zemřel v srpnu 1884 v Ötztalských Alpách (jeho tělo bylo nalezeno v tůni řeky Ötztaler Ache).